Auto se maximální povolenou rychlostí prodírá teplým vzduchem po perfektně dokonalé silnici z Los Angeles směrem k Las Vegas. Vybrali jsme si cestu nikoliv po dálnici, avšak delší a klikatější směrem na sever od Los Angeles přes Údolí smrti k nechvalně proslulé Oblasti 51. Neoficiálnímu to názvu letecké základny Edwards Air Force Base, která skrývá mnohá tajemství včetně mimozemských UFO.
Perfektně rovná silnice na cestě do Oblasti 51
Area 51 se rozkládá na oblasti velikosti Moravy, tak není divu, že se tam lecco dá schovat. Toto bájné místo všech lovců UFO je však i domovem stealth letadel a různých tajných moderních vojenských technologií, ale i testů jaderných zbraní. Nebylo to tedy dlouhé rozhodování, když jsme měli možnost Area 51 po cestě do Las Vegas navštívit.
Za těmito vrcholky je proslulá letecká základna
Cesta ubíhala krásně. Jeli jsme já, Tom a Jirka v černém Mustangu kabriolet. Auto tak tak pojmulo všechna naše zavazadla. Byli jsme na cestě do oblasti 51 a za oknem auta se odehrávaly ty nejůžasnější přírodní scenérie.
Zastávka v americkém městě duchů – důlním městečku, které je dnes jen torzem své minulosti
Ghost town někde poblíž Údolí smrti
Po cestě jsme se zastavili, abychom ocenili krásy typického amerického města duchů. Městečka, které mělo důl, domy a dokonce i školu, ale když se ukázalo, že zlatá ruda ve městě není, tak vše utichlo…
Město, jehož sláva vyhasla s poslední lucernou, kterou si horník svítil v dole
Kamenný mozaikový gauč ve městě duchů
Vydali jsme zase na cestu.
Když jsme se zastavili, abychom si odpočinuli od dlouhé cesty, tak nás překvapilo naprosté ticho. Ticho, které přerušoval jen zvuk toho, když jste polkli. Všude kaktusy, pouštní flóra a nekonečná pustina. Uměl jsem si lehce představit, že se by nás zdejší příroda mohla pohlitit.
Nádherná příroda nás doslova ohromila a zastínila i líbivost Mustanga
„Nyní jeďte 160 mil rovně.“ hlásila GPSka a před námi byla silnice, která jakoby končila v nekonečnu. Byla to uklidňující jízda, která předznamenávala něco velkého a na jejím konci byla brána základny.
Cílová stanice – tajná americká základna
Samozřejmě jsem nepočítal, že bychom hladce projeli až k branám letecké základny, která je tak neslavně zmiňována snad v každém dokumentu o UFO, ale Google Earth naznačoval, že když se vydáme po Mercury Highway, tak bychom mohli dojet co nejblíže k srdci základny a míjet tak krátery, které tam zanechali vojáci, když testovali svoje zbraně a to včetně těch nukleárních. Realita nás však tak daleko nepustila.
Jeli jsme po Veterans Memorial Highway a ještě před malým městečkem Indian Springs jsme zahnuli na Mercury Highway, která vede až do samého středu Oblasti 51.
„Otočte se a už nikdy se nevracejte!“
Okamžitě po vjezdu na Mercury Highway nás tabule varovala, že za tímto místem je zakázáno fotografovat, jak jsme jeli dále a minuli jsme nějaké budovy, tak se intenzita sdělení tabulí stupňovala a tentokrát tabule hlásala, že když sjedeme z cesty, tak budeme zastřeleni a pokud to přežijeme, tak budeme doděláni. Prozatím žádný zákaz vjezdu, takže jsme jeli dál.
Tabule upozorňující na omezenou možnost fotografování. Za tímto bodem již žádné fotky nemám.
Poklidnou cestu nám zaterasil vojenský checkpoint.
Byla to malá bílá budka se závorami a před ní stál voják s puškou. Byl v pohotovosti už když jsme se blížili.
Jiří zastavil u vojáka se slovi: „Dobrý den, my se cheme podívat na kráter. Můžeme jet dál?“ Ten s kamennou tváří a velmi důrazně odvětil: „Otočte se a už nikdy se nevracejte!“ „Máme tedy projet a za checkpointem se otočit?“ pokoušel se Jirka ještě smlouvat. „Vycouvejte a už nikdy se nevracejte!“
V budce za vojákem, který nás velmi drsně poslal pryč, seděl další, který se usmíval. Bavil se. Měli jsme v tu chvíli nahnáno a tak jsme se stejnou cestou vrátili na Veterans Memorial Highway. Po cestě zpět jsme se zastavili za nedalekou bílou budovou, kde nás zastavil šerif.
„Chtěli jsme se jet podívat na kráter.“ říkáme mu. „Oni tam nikoho nepustí,“ soucítil s námi šerif.
Reklama na dron. Další nám po cestě kroužil nad hlavou.
A tak skončil náš první pokus o návštěvu Oblasti 51. Hláška „Otočte se a už nikdy se nevracejte!“ se stala hláškou dne a stala se z ní věta, kterou jsme rádi po zbytek pobytu v USA používali. Naše cesta nyní směřovala do města hazardu a hříchu – Las Vegas. Tím však naše snažení potkat mimozemšťany neskončilo. O dva dny později jsme se k ostrým vrcholkům nevadských hor, které brání Oblast 51, vydali podruhé tentokrát z druhé strany.
Pokračování o Oblasti 51 v části 2
 |
Více naleznete v Cestikonu: - Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma - Čtivá kniha s triky a příběhy - Získejte motivaci a cestujte třeba i sami - Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele |