Následující rozhovor mi poskytla jedna zajímavá cestovatelka a překladatelka z Itálie, která neměla strach cestovat sama. Její nahrávku si můžete poslechnout v angličtině. If you understand English recording is here for you.
Rozhovor s italskou cestovatelskou Chiarou
Vašek: Jsme tu v hostelu ve městě Siem Reap v Kambodži a je tu se mnou Chiara – italská cestovatelka. Takže se ji hned zeptám na její style cestování. Můžeš mi říci, jak dlouhá je tato tvoje cesta?
 |
Informace o chytrém cestování naleznete v knize: - Ušetřete až 70% na ceně letenky - Vhodná pro zkušené i nezkušené cestovatele - Jak se ubytovat a dopravovat zadarmo - Psáno jednoduše a čtivě |
Chiara: Už jsem na cestě jeden měsíc a na začátku jsem byla 4 dny v Bangkoku a potom 4 týdny v Barmě.
V: Takže je to dobrodružná cesta? Jak ses k cestování dostala?
Ch: Vždy jsem měla ráda cestování, ale minulý rok jsem dostala nápad udělat velkou cestu pouze sama.
V: Měla jsi nějaký vzor nebo ses rozhodla sama?
Ch: Mluvila jsem s mým kamarádem, který je hardcore cestovatel, který vždy cestuje sám a on mi říkal o svých cestách a tak jsem si řekla, proč bych nemohla jet. Začala jsem studovat informace na internetu o lidech, co cestují sami – především dívky a řekla jsem si, že bych to mohla zvládnout a zkusím, co dokážu. Chci vidět nová místa a objevit nové věci sama.
V: Ty informace byly z italských diskuzních fór nebo z anglicky psaných?
Ch: Z obojího.
V: Já už totiž potkal jednu Italku, co taky cestovala sama, tak jsem si myslel, že je v Itálii docela běžné cestovat v jednom.
Ch: Ne tak docela. To, co jsem četla na internetu, tak to byly fóra a blogy zahraničních holek, co cestovaly samy a pouze pár Italek. Myslím, že v Itálii není příliš běžné cestovat sám a především pro holky.
V: Je to nebezpečné?
Ch: Zatím to nebylo nebezpečné. Myslím si, že Jihovýchdní Asie je velmi bezpečné místo, ale pokud bych se rozhodla jet do Indie, což byl můj hlavní cíl, nebo Jižní Ameriky, tak si nemyslím, že by to bylo bezpečné.
V: Takže bys tam nejela sama?
Ch: Ne, protože, kdybych se necítila bezpečně, tak bych si cestu neužila.
V: A jaká byla Barma?
Ch: Měla jsem od Barmy velká očekávání.
V: Z chrámů nebo lidí?
Ch: Lidí a přírody, protože můj otec byl už v Barmě dvakrát a básnil mi o ní. Taky jsem četla blogy od lidí, co byli v Barmě a viděla jsem dokumenty a tak jsem už dopředu věděla, že je to skvělá země a moje očekávání to naplnilo. Je to opravdu pěkné místo.
V: Takže jsi tam byla naprosto sama?
Ch: Ano, když jsem dorazila, tak jsem byla sama, ale potkala jsem mnoho lidí v hostelech a autobusech, kteří byli z Evropy, především z Holandska a Německa.
V: To zní skvěle. Takže po Barmě ses vydala do Bangkoku?
Ch: Ano, jela jsem na den do Bangkoku a vzala si autobus z Bangkoku do Siem Reap v Kambodži.
V: Jak jsi v Jihovýchodní Asii hledala ubytování?
Ch: Hostelworld.com, Tripadvisor.com, Booking.com a příručka Lonely Planet.
V: Ubytováváš se v pokojích pouze pro tebe nebo ve sdílených místnostech – dormech?
Ch: Záleží na tom. Pokouším se zůstávat v dormech, protože jsou levnější a mohu tam potkat nové lidi. Když nenajdu vhodný dorm, tak si zaplatím single room.
V: A co doprava, máš ráda létání nebo pomalejší způsoby – autobusy, lokální dopravu.
Ch: Létání je nejlepší alternativa, protože je to velmi rychlé, ale také velmi drahé. Do a z Barmy jsem letěla, ale uvnitř Barmy…
V: Takže jsi jela z Bangkoku do hlavního města Barmy?
Ch: Není to hlavní město, Yangon je největší město v té oblasti a ano, tam jsem letěla.
V: A jaké to bylo? Přiletěla jsi tam a jak to na tebe působilo? Jak vypadaly ulice Yangonu?
Ch: Yangon se mi moc nelíbil, je to moderní město. Myslím, že je tam velký kontrast, protože můžeš vidět velmi moderní a bohaté čtvrti, kde je mnoho budov a obchodních domů postavené pro cizince a pak vidíš ty chudší části.
V: Je to to stejné, jako v kambodži nebo Thajsku?
Ch: To nevím, protože jsem byla zatím jenom v Siem Reap, což je velmi turistické místo a Bangkok vypadá jako západní hlavní město, takže nemohu Yangon porovnovat.
V: Takže je to to samé, jako v Thajsku, kde je vidět rozdíl mezi bohatými a chudými. Například autobusy. Chudší lidé s nimi cestují, ale Thajce, které jsem potkal já s nimi třeba vůbec necestují, používají BTS (nadzemku). To mi přišlo legrační.
Ch: Ano, v Yangonu jsem několika autobusy jela. Byly to lokální autobusy a je to opravdu zážitek, protože jsou velmi jednoduché a nejsou příliš pohodlné a taky jsem v Barmě cestovala vlakem.
V: Jak si rezervuješ dopravu?
Ch: Jízdenky na vlak jsem si kupovala na nádraží. Jednoduché a jízdenku na autobus jsem si kupovala přímo v autobusu.
V: A co jazyky, angličtina stačí?
Ch: Ano, velmi málo lidí v Barmě mluví anglicky.
V: Takže nepotřebuješ vlastně žádný jazyk? 🙂
Ch: Ne, potřebuješ jenom ruce a nohy na komunikaci. A je to docela vtipné, protože Barma byla dřívě britská kolonie a tak bys očekával, že tamní lidé budou mluvit anglicky, ale ve skutečnosti nemluví, protože když se dostala k moci armáda, tak chtěli vymazat vše, co bylo nějak spojené s Británií, tak přestali učit angličtinu ve školách. To je důvod, proč místní moc anglicky nemluví mimo těch, co pracují v turistickém ruchu, ale i s těmi je domluva horší.
V: Říká se, že lidé tady v Kambodži mluví anglicky dobře, ale mně přijde, že to tak úplně není, rozhodně nemluví anglicky tak jako třeba v Holandsku.
Ch: To samozřejmě ne, myslím si, že lidé z Kambodži mluví anglicky lépe než lidé z Barmy.
V: A taky lépe než Thajci?
Ch: Hmmm, to nevím. Lidem, se kterými jsem se bavila v Thajsku mluvili celkem dobrou angličtinou. Ale Barmané.. bez šance, špatná angličtina.
V: A jak dlouhá je tvoje cesta celkem?
Ch: Budu cestovat ještě jeden a půl měsíce a začala jsem před měsícem – 12.1.2015.
V: A tvoje práce ti dovoluje být pryč? Co děláš?
Ch: Jsem překladatelka, živnostník.
V: Takže překládáš během cesty?
Ch: Občas. Když mám dobré internetové připojení a je to malá zakázka, tak to můžu dělat, ale jinak tuto cestu beru jako dovolenou.
V: Takže máš peníze naspořené a z těch cestuješ.
Ch: Ano, před tím jsem pracovala pro jednu firmu a moje smlouva nebyla obnovena, takže jsem nastartovala kariéru práce na volné noze a začala cestovat. Začínám teď jako překladatelka a nemám zatím tolik klientů a mám svobodu cestovat. To je nejlepší.
V: Máš představu, kolik tě ty dva a půl měsíce budou stát?
Ch: Můj rozpočet je 4000 Euro, ale je nadsazený a zatím jsem neutratila ani třetinu.
V: Ano, je to tu velmi levné, i když pro mě to dnes levné nebylo, protože jsem dnes měl jídlo za 6 dolarů, ale dá se tu lehce najíst za 2 dolary.
Ch: To je pravda, někdy to stojí více a někdy zase hodně ušetříš. Není žádná fixní denní částka, pohybuje se to.
V: Jak dlouho budeš tady v Siem Reapu?
Ch: Zítra odjíždím a jedu na tři dny do hlavního města Phnom Penh.
V: A potom?
Ch: Potom nevím, protože do Phnom Penhu dorazím 18. a 19. mám narozeniny a tak chci na mé narozeniny udělat něco zajímavého a tak jsem přemýšlela, že bych se podívala do Sihanukville, ale ještě nevím. Pokud nepojedu do Sihanukville v Kambodži, tak se podívám do Laosu. Nevím, rozhodnu se během pár dnů.
V: Prostě pojedeš do Laosu, jen tak.
Ch: Možná.
V: A jak se tam dostaneš? Autobusem?
Ch: Ano.
V: A kde seženeš lístky a za kolik?
Koupím je v hostelu. Oni nabízejí různé možnosti – spící autobusy nebo VIP autobusy, ale já si vezmu normální autobus, protože je mnohem levnější.
V: Je skvělé prožít dopravu z pohledu lokální dopravy. Alespoň pro mě byla zkušenosti jet v Bangkoku místním autobusem velký zážitek, protože autobus otevíral dveře ještě za jízdy apod. Takže jsem skoro vypadl 🙂 Taxi je tak desetkrát dražší a není to žádné vzrušení.
[fblike]
Ch: Mám stejný názor, myslím si, že cestovat s domorodci je nejlepší.
V: Ok Chiaro, děkuji za rozhovor a užij si svoji cestu.
|
Více naleznete v Cestikonu: - Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma - Čtivá kniha s triky a příběhy - Získejte motivaci a cestujte třeba i sami - Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele |