Rozhovor s cestovatelem Bartem
Vašek: Jsme zpátky. Právě jsme v hostelu NapPark v Bangkoku. Kde, že jsme to minule skončili?
Bart: Mám tady cigarety z Laosu – 0,45 Euro za krabičku, Dopili jsme Kambodžskou Whiskey a za čtyři hodiny mířím na letiště.
V: Je to smutné, ale bereš to pozitivně, že?
B: Teď ano, ale zítra už to asi tak nebude (smích) Nebo možná bude.
V: Takže jsme mluvili o hranicích mezi Kambodžou a Laosem a o tom, že bys jim neměl nikdy platit víc, než kolik je určeno a podporovat tím zkorumpované úředníky.
B: Ano, snažil jsem se, abych nezaplatil víc, než kolik jsem měl, ale nebylo to jednoduché. Pokud budeš mít více času, tak se vyhni přímé dopravě z jednoho města do města v destinaci přes hranice. Pokud máš čas a chceš načerpat nové zkušenosti, tak můžeš kupovat dopravu po cestě. Já jsem to tak v minulosti vždy dělal a kupoval jsem nejdříve lístek z města k hranici a potom od hranic jsem si zajistil transport do cílového města. Jeden důvod je, že mezinárodní doprava je vždy trochu dražší než, když si to koupíš sám a někdy se tě pokouší okrást, jako v tomto případě. Situace na hranici je jedna věc, ale většina lidí z našeho autobusu platilo 40 dolarů za vízum, ale přitom měli platit 20 (dnes už je vízum do Kambodži za 30 dolarů). Chlápek z dopravní společnosti od cestujících vybral pasy a řekl, že za cestující zajistí vyřízení víz a za to všechno chtěli 40 dolarů. Říkali, že 35 je vízum, 5 dolarů je za jejich službu, takže někteří lidé rádi zaplatili. Uvidíš to na vlastní oči. Například „Health checking“ – zdravotní kontrola. Zaplatíš jeden dolar za kontrolu zdraví, což je naprostý nesmysl, protože je tam chlápek, co má přenosný teploměr a kontroluje 5 lidí v řadě, vyplníš hloupý formulář, který je naprosto k ničemu a za tuto proceduru chtějí 1 dolar, ale je to akorát jiný druh podvodu. Myslím, že to není povinné, ale mají tam stanici a mají uniformy, takže to vypadá oficiálně. Myslím si, že to tě ale nepotká na hranici, kterou překročíš na cestě z Bangkoku do Siem Reapu (poznámka: nakonec mě čekalo vše včetně falešné autobusové zastávky a falešných míst na vyřízení víza a health check až na hranici s Vietnamem, možná o tom napíši).
A to jsme se nezmínil o dvou dolarech, které jsme museli zaplatit na Laoské straně hranice za to, že nás nechají projít. Od všech cizinců vybírali dva dolary, možná je to za nějakou proceduru, ale nikde není napsáno, že je to oficiální poplatek. Prostě jen zaplatíte dva dolary a říkáš si, OK, není to moc, ale pravděpodobně tím podporuješ korupci.
V: Takže doporučuje se nebrat mezinárodní dopravu, ale rozložit si to na dvě cesty. Můžeš tedy koupit lístek z Bangkoku do Kambodži…
B: Ano, tam sám překročit hranici a na druhé straně se poohlédneš po dopravě. Vždy jsou nějaké možnosti. Vždy, ale je dobré se o tom nejdříve informovat a je to nejspíše trochu pokročilá formu cestování. Obsahuje to trochu risku. (smích) Tak turismus obecně funguje, že zaplatíš trochu více za službu, protože nemusíš přemýšlet o mnoho detailech a můžeš si být jistý, že tě vezmou z místa A do místa B. Pokud chceš ušetřit co možná néjvíce, tak si to zařídíš sám a ta možnost tu vždy je. Můžeš stopovat, ptát se řidičů a záleží to jenom na tvých vyjednávacích schopnostech a může tě vzít třeba i jen za 2 nebo 3 dolary do Siem Reapu, ale je to trochu více náročný způsob cestování a není to pro každého, protože můžeš zůstat ve městě na hranici.
V: Pokud je tam město.
B: Vždy je tam město, nebo spíše většinou, ale vždy je tam někdo, kdo tě vezme dál. Můžeš stopovat.
V: Poté, co jsi přejel hranice, kde jsi zaplatil 30 dolarů namísto 20 jsi jel kam?
B: Do Phnom Penh – hlavního města Kambodže. Velmi pěkné město. Hostel se jmenoval 11 Happy Backpackers Hostel a byl velmi profesionální, ale pravděpodobně nejlepší je 88 Backpackers a cesta do města byla velmi prašná a špatná a trvalo to tak dlouho, že to bylo neuvěřitelné. Mnoho hodin. Chceš vědět něco o Phnom Penhu? Mnoho lokálních lidí nám říkalo hrozné příběhy z historie země a o jejich osobní zkušenosti z minulosti.
V: Potkal jsi tam tedy někoho zajímavého?
B: První člověk byl v bývalé věznici. Je to turistická atrakce, kde byla zavřená politická opozice. Umělci, učitelé apod. A probíhalo tam mnoho mučení, opravdu strašné. Průvodce, který tam byl, byla paní okolo 50 let a vysvětlovala historii toho vězení, které jsme navštívili a zmínila se o něčem, co osobně zažila z období Rudých Kmérů. Bylo to zabití jejího otce a bratra a to, že ji vyhnali z Phnom Penh a donutili ji, aby několik let pracovala v pracovním táboře. Opravdu strašné příběhy, ale byly to její osobní zkušenosti. Bylo to velmi drsné.
V: Překvapilo tě něco v Phnom Penhu nebo Kamboži?
B: Lidé dobře mluví anglicky včetně řidičů tuk tuků a malých dětí, které se pokoušejí prodat všechno, co je cizincům možné prodat. Velmi se mi tam líbilo.
V: Co potom?
B: Siem Reap a Angkor Wat, což byla velmi turistická destinace.
V: Jeden ze sedmi divů světa?
B: Nemyslím si, že je na seznamu divů světa, ale patří určitě do 7 plus (smích). Ve městě je mnoho luxusních hotelů a taky hostelů. Doporučil bych Mad Monkey Hostel a moc jsem si to tam užil, je tam mnoho lidí, baťůžkářů, bazén, pěkný bar na střeše a dobrá atmosféra. Velmi profesionální a za dobré peníze. Prostě doporučuji.
V: Musím podotknout, že je skvělé, když se můžeš po městě přemísťovat na kole.
B: Ano, ale musíš být připravený na velké úsilí, protože během dne je velmi horko, velmi vlhko a musíš trochu vědět, jak ve městě funguje doprava, protože jezdí jako blázni a neexistují žádná obecná pravidla, kterými se řídí. Musíš být opatrný.
V: V Evropě je skvělé, když můžeš ve městech jezdit na kole, ale Asie?
B: Některé jsou dobré, ale Siem Reap má několik hlavních silnic, které jsou velmi rušné.
V: Takže bys doporučil v Siem Reapu kolo?
B: Já jsem to na kole absolvoval. Kolo s jedním převodem jsem si půjčil v hostelu za 1 dolar na den. Za dva dolary na den dostanete horské kolo. Hostel se jmenoval Garden Village. Bylo to jednoduché, ale to horské kolo za dva dolary nebylo horské kolo, ale bylo to běžné městské kolo, ale s převody. Profesionální kolo tam seženeš okolo 8 dolarů.
V: A potom jsi zamířil do Bangkoku. Takže ses v hostelu zeptal na autobus, jak se dostat do Bangkoku?
B: Ano, ale všude je mnoho cestovních kanceláří a je dobré se do několika podívat. Potom s nimi smlouváš a dostaneš se většinou na cenu, kterou nabízejí na autobusovém nádraží. Autobusová nádraží jsou většinou mimo centrum města. Možná ne v Phnom Penhu, ale v Laosu je autobusové nádraží mimo město. A vysadili nás na Kao San Rd (baťůžkářská ulice v Bangkoku).
[fblike]
V: To je ta ulice v Bangkoku, kde můžete sehnat smažené škorpiony a šváby. Cokoliv, Ping pong show. (smích)
Tímto bych ukončil naše interview a děkuji moc a měj bezpečnou cestu do Polska.
 |
Více naleznete v Cestikonu: - Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma - Čtivá kniha s triky a příběhy - Získejte motivaci a cestujte třeba i sami - Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele |